Liturgické čtení

1. čtení: 1Mak 4,36-37.52-59

Potom Juda a jeho bratři vyhlásili: "Naši nepřátelé jsou rozdrceni, pojďme očistit a znovu posvětit svatyni!" Všecko vojsko se shromáždilo a pochodovalo na horu Sijón. Dvacátého pátého dne devátého měsíce (je to měsíc kislev) roku stého čtyřicátého osmého, vstali časně ráno a na novém oltáři přinesli oběť podle Zákona. Bylo to právě ve výroční den, kdy svatyni znesvětili pohané, ve kterém byla nyní znovu posvěcena zpěvem žalmů s citarami, harfami a cymbály. Všechen lid padl na tvář, klaněl se a dobrořečil Nebi, že jim dopřálo zdar. Osm dní slavili posvěcení oltáře, s radostí přinášeli zápalné oběti, obětovali oběti za zachránění a oběti chvály. Průčelí chrámu ozdobili zlatými věnci a štítky, obnovili vstupní bránu i kněžské místnosti a zavěsili dveře. Lid prožíval velikou radost, že byla odčiněna potupa způsobená pohany. Juda, jeho bratři a celé shromáždění Izraele se usnesli, že každoročně, od dvacátého pátého dne měsíce kislevu budou osmidenním veselím a díkůvzdáním slavit posvěcení oltáře.

Žalm: 1Kron 29

Evangelium: Lk 19,45-48

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: "Je psáno: `Můj dům bude domem modlitby´, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů." Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech.