Ježíš


Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Řím 5,8

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Liturgické čtení

datum: 29. května 2017, pondělí 7. velikonočního týdne

1. čtení: Sk 19,1-8

Zatímco byl Apollos v Korintě, prošel Pavel hornatým vnitrozemím a přišel do Efezu; tam se setkal s nějakými učedníky.
Zeptal se jich: "Když jste uvěřili, přijali jste Ducha svatého?" Odpověděli mu: "Vůbec jsme neslyšeli, že je seslán Duch svatý."
Pavel řekl: "Jakým křtem jste tedy byli pokřtěni?" Oni řekli: "Křtem Janovým."
Tu jim Pavel prohlásil: "Jan křtil ty, kteří se odvrátili od svých hříchů, a vybízel lid, aby uvěřili v toho, který přijde po něm - v Ježíše."
Když to uslyšeli, dali se pokřtít ve jméno Pána Ježíše.
Jakmile na ně Pavel vložil ruce, sestoupil na ně Duch svatý a oni mluvili v prorockém vytržení.
Těch mužů bylo asi dvanáct.
V synagóze pak Pavel neohroženě působil po tři měsíce; rozmlouval s lidmi a přesvědčoval je o království Božím.

Žalm: Zl 68

Pro předního zpěváka, Davidův. Zpívaný žalm.
Povstane Bůh, a rozprchnou se jeho nepřátelé, na útěk se před ním dají, kdo ho nenávidí.
Odvaneš je jako dým. Tak jako taje vosk před žárem ohně, tak zhynou před Bohem svévolníci.
Spravedliví se však zaradují a jásotem budou oslavovat Boha, budou se radostně veselit.
Prozpěvujte Bohu, pějte žalmy jeho jménu, upravujte cestu tomu, který jede pustinami. Hospodin je jeho jméno, jásotem ho oslavujte.
Otec sirotků, obhájce vdov je Bůh v obydlí svém svatém.
Bůh, jenž osamělé usazuje v domě, vyvádí vězně k šťastnému životu; odbojníci však zůstanou ve vyprahlé zemi.
Bože, když jsi táhl v čele svého lidu, když jsi kráčel pustým krajem,
třásla se země, kanuly krůpěje z nebe před Bohem ze Sínaje, před Bohem, Bohem Izraele.
Štědrým přívalem jsi skrápěl své dědictví, Bože, když se země vysílila, pečoval jsi o ni.
Tvoje stádce se v ní usadilo. Bože, ve své dobrotě máš péči o poníženého!
Panovník pronáší výrok. Nesmírný je zástup žen, jež radostnou zvěst nesou:
"Pádí králové i se zástupy, pádí, hospodyně rozdělují kořist.
Zůstanete ležet mezi ohradami? Jak se blyští stříbrem potažená křídla holubice, perutě zlatavě zelenavé!
Už jí Všemohoucí rozehnal ty krále! To tys přikryl sněhem šerý Salmón."
Horou bohů je hora Bášan, hora Bášan je hora strmých štítů.
Proč, vy strmé horské štíty, úkosem shlížíte na horu, na níž se usadit zatoužil Bůh? Tam bude Hospodin přebývat natrvalo.
Božích vozů jsou desetitisíce, tisíce tisíců. Panovník je mezi nimi, ze Sínaje táhne do svatyně.
Vystoupil jsi na výšinu, ty, kdo byli v zajetí, jsi vedl, mnohé z lidí přijals darem, odbojníci však museli zůstat v poušti, Hospodine, Bože!
Požehnán buď Panovník, den ze dne za nás nosí břímě. Bůh je naše spása.
Bůh je Bohem, jenž nás zachraňuje. Je to on, Panovník Hospodin, kdo vyvádí z tenat smrti.
Ano, Bůh rozdrtí nepřátelům hlavu, témě tomu, který se ve vinách brodí.
Panovník řekl: "Vyvedu z Bášanu, vyvedl jsem i z hlubin moře
a noha tvá je rozdrtí v krvi, ať jazyk tvých psů má z nepřátel podíl."
Všichni spatřili tvůj průvod, Bože, průvod mého Boha, mého Krále, do svatyně.
Napřed šli zpěváci, za nimi hudebníci, uprostřed s bubínky dívky.
V shromážděních dobrořečte Bohu, Hospodinu, vy z pramene Izraele!
Tady je Benjamín, nejmladší, jenž se stal nad nimi pánem, nad veliteli Judy a jeho oddíly, nad veliteli Zabulóna, veliteli Neftalího.
Byl to příkaz tvého Boha. Nechť se tvá moc, Bože, mocně prokazuje v tom, co pro nás konáš
ze svého chrámu nad Jeruzalémem. Králové ti budou přinášet dary.
Oboř se na tu divou zvěř v rákosí, na stádo turů mezi býčky národů, na toho, který se vrhá do bláta kvůli úlomku stříbra. Rozpraš národy válkychtivé!
Ať přijdou egyptští velmožové, ať Kúš vztáhne ruce vstříc Bohu.
Království země, zpívejte Bohu, zapějte žalmy Panovníku,
tomu, jenž jezdí po nebi, po nebi odvěkém. Hle, vydal hlas, hlas plný moci.
Uznejte Boží moc! Jeho vznešenost se klene nad Izraelem, jeho moc do mraků strmí.
Bůh ze tvých svatyň vzbuzuje bázeň, Bůh Izraele. On dává moc a udatnost lidu. Požehnán buď Bůh!

Evangelium: Jan 16,29-33

Jeho učedníci mu řekli: "Nyní mluvíš přímo a bez obrazů.
Nyní víme, že víš všecko a že nepotřebuješ, aby ti někdo kladl otázky. Proto věříme, že jsi vyšel od Boha."
Ježíš jim odpověděl: "Teď věříte?
Hle, přichází hodina, a již je zde, kdy se rozprchnete každý do svého domova a mne necháte samotného. Ale nejsem sám, neboť Otec je se mnou.
To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.