Ježíš


Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Řím 5,8

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Liturgické čtení

datum: 19. února 2019, úterý 6. týdne v mezidobí

1. čtení: Gn 6,5-8;7.1-5.10

I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.
Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.
Řekl: "Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil."
Ale Noe našel u Hospodina milost.
I řekl Hospodin Noemu: "Vejdi ty a celý tvůj dům do archy, neboť vidím, že ty jsi v tomto pokolení jediný můj spravedlivý.
Ze všech zvířat čistých vezmeš s sebou po sedmi párech, samce se samicí, ale ze zvířat, která nejsou čistá, jen po páru, samce se samicí.
Také z nebeského ptactva po sedmi párech, samce a samici, aby zůstalo naživu potomstvo na celé zemi,
neboť již za sedm dní sešlu na zemi déšť, který potrvá čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Smetu z povrchu země vše, co povstalo, co jsem učinil."
Noe udělal všechno, jak mu Hospodin přikázal.
Šest set let bylo Noemu, když nastala potopa, vody na zemi.
Před vodami potopy vešel Noe a s ním jeho synové i jeho žena a ženy jeho synů do archy.
Z čistých zvířat i ze zvířat, která nejsou čistá, z ptactva i ze všeho, co se plazí po zemi,
vždy po páru vešli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bůh přikázal.
Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy.
V šestistém roce života Noeho, sedmnáctý den druhého měsíce, se provalily všechny prameny obrovské propastné tůně a nebeské propusti se otevřely.
Nad zemí se strhl lijavec a trval čtyřicet dní a čtyřicet nocí.
Právě toho dne vešli Noe i Šém, Chám a Jefet, synové Noeho, i žena Noeho a tři ženy jeho synů s nimi do archy,
oni i všechna zvěř rozmanitých druhů, všechen dobytek rozmanitých druhů, všichni plazící se zeměplazi rozmanitých druhů i všechno ptactvo rozmanitých druhů, každý pták, každý okřídlenec.
Vešli k Noemu do archy vždy pár po páru ze všeho tvorstva, v němž je duch života.
Vcházeli, samec a samice ze všeho tvorstva, jak mu Bůh přikázal. A Hospodin za ním zavřel.
Potopa na zemi trvala čtyřicet dní, vod přibývalo, až nadnesly archu, takže se zdvihla od země.
Vody zmohutněly a stále jich na zemi přibývalo. Archa plula po hladině vod.
Vody na zemi převelice zmohutněly, až přikryly všechny vysoké hory, které jsou pod nebesy.
Do výšky patnácti loket vystoupily vody, když byly přikryty hory.
A zahynulo všechno tvorstvo, které se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zvěř a také všechna na zemi se hemžící havěť, i každý člověk.
Všechno, co mělo v chřípích dech ducha života, cokoli bylo na suché zemi, pomřelo.
Tak smetl Bůh vše, co povstalo, co bylo na povrchu země: od lidí až po zvířata, po plazy a nebeské ptactvo, všechno bylo smeteno ze země. Zachován byl pouze Noe a to, co s ním bylo v arše.
Mohutně stály vody na zemi po sto padesát dnů.

Žalm: Zl 29

Žalm Davidův. Přiznejte Hospodinu, synové Boží, přiznejte Hospodinu slávu a sílu.
Přiznejte Hospodinu slávu jeho jména, v nádheře svatyně klanějte se Hospodinu.
Hospodinův hlas burácí nad vodami, zahřímal Bůh slávy, Hospodin nad mocným vodstvem.
Hospodinův hlas je plný moci, Hospodinův hlas je plný důstojnosti.
Hospodinův hlas poráží cedry, Hospodin poráží cedry libanónské.
Nutí poskakovat Libanón jak býčka, Sirjón jako mládě jednorožce.
Hospodinův hlas křeše plameny ohně.
Hospodinův hlas nutí poušť svíjet se v křeči, Hospodin nutí svíjet se v křeči poušť Kádeš.
Hospodinův hlas nutí laně k porodu, sloupává z lesních stromů kůru a vše v jeho chrámu volá: "Sláva!"
Hospodin trůnil nad potopou, Hospodin bude trůnit jako král navěky.
Hospodin dává svému lidu sílu, Hospodin žehná svůj lid pokojem.

Evangelium: Mk 8,14-21

Zapomněli si vzít s sebou chleby; na lodi měli jen jeden chléb.
Domlouval jim: "Hleďte se varovat kvasu farizeů a kvasu Herodova!"
I začali mezi sebou rozmlouvat, že nemají chleba.
Když to Ježíš zpozoroval, řekl jim: "Proč mluvíte o tom, že nemáte chleba? Ještě nerozumíte a nechápete? Je vaše mysl zatvrzelá?
Oči máte, a nevidíte, uši máte, a neslyšíte! Nepamatujete se,
když jsem lámal těch pět chlebů pěti tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Řekli mu: "Dvanáct."
"A když sedm chlebů čtyřem tisícům, kolik plných košů nalámaných chlebů jste sebrali?" Odpověděli mu: "Sedm."
Řekl jim: "Ještě nechápete?"