Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem
Liturgické čtení
datum: 5. února 2012, 5. neděle v mezidobí
1. čtení: Job 7,1-4.6-7
Zdali není člověk na zemi podroben v službu, nejsou jeho dny jako dny nádeníka?
Jako baží otrok po stínu a jak nádeník čeká na výdělek,
tak se mi dostaly dědictvím daremné měsíce, noci plné trápení se staly mým údělem.
Když uléhám, ptám se: »Kdy už vstanu?« a pak zase: »Kdy se snese večer?« Syt jsem toho, na lůžku se převalovat do rozbřesku.
Rychleji než tkalcův člunek uběhly mé dny, skončily v naprosté beznaději.
Bože, pomni, že můj život uprchne jak vítr a nic dobrého už nikdy nespatří mé oči.
Žalm: Zl 147(148)
Haleluja. Je tak dobré Bohu našemu pět žalmy, rozkošná a líbezná je chvála.
Hospodin buduje Jeruzalém, shromažďuje rozehnané z Izraele,
uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje.
On určuje počet hvězd, on každou vyvolává jménem.
Velký je náš Pán, je velmi mocný, jeho myšlení obsáhnout nelze.
Hospodin se ujímá pokorných, svévolníky snižuje až k zemi.
Pějte Hospodinu píseň díků, zpívejte našemu Bohu žalmy při citaře,
tomu, který zahaluje nebe mračny, který připravuje zemi deště, který dává na horách růst trávě,
tomu, který zvířatům potravu dává, i krkavčím mláďatům, když křičí.
Netěší ho síla koně, nemá zalíbení v svalech muže.
Hospodin má zalíbení v těch, kdo se ho bojí, v těch, kdo čekají na jeho milosrdenství.
Jeruzaléme, chval zpěvem Hospodina, chval, Sijóne, svého Boha!
On upevnil závory v tvých branách, požehnal tvým synům v tobě.
Na tvém území ti zjednal pokoj, bělí pšeničnou tě sytí.
Na zem vysílá svůj výrok, rychle běží jeho slovo.
Dává sníh jak vlnu, sype jíní jako popel.
Rozhazuje kroupy jako sousta chleba, kdo odolá jeho mrazu?
Sešle slovo své a taje, káže vát větru a plynou vody.
Oznámil své slovo Jákobovi, nařízení svá a soudy Izraeli.
Tak žádnému z pronárodů neučinil, jeho soudy nepoznaly. Haleluja.
2. čtení: 1Kor 9,16-19.22-23
Nemohu se chlubit tím, že kážu evangelium; nemohu jinak, běda mně, kdybych nekázal.
Kdybych to činil ze své vůle, mám nárok na odměnu; jestliže jsem byl povolán, plním svěřený úkol.
Zač tedy mohu čekat odměnu? Za to, že přináším evangelium zadarmo, že jsem se vzdal práva, které mám jako kazatel evangelia.
Jsem svoboden ode všech, ale učinil jsem se otrokem všech, abych mnohé získal.
Těm, kdo jsou slabí, stal jsem se slabým, abych získal slabé. Všem jsem se stal vším, abych získal aspoň některé.
Všecko to dělám pro evangelium, abych na něm měl podíl.
Evangelium: Mk 1,29-39
Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova.
Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli.
Přistoupil k ní, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.
Když nastal večer a slunce zapadlo, přinášeli k němu všechny nemocné a posedlé.
Celé město se shromáždilo u dveří.
I uzdravil mnoho nemocných rozličnými neduhy a mnoho zlých duchů vyhnal. A nedovoloval zlým duchům mluvit, protože věděli, kdo je.
Časně ráno, ještě za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.
Šimon a jeho druhové se pustili za ním.
Když ho nalezli, řekli: "Všichni tě hledají."
Řekne jim: "Pojďte jinam do okolních městeček, abych i tam kázal, nebo proto jsem vyšel."
A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.