Ježíš


A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."
Mt 28,20

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Liturgické čtení

datum: 9. prosince 2019,

1. čtení: Gn 3,9-15.20

Hospodin Bůh zavolal na člověka: "Kde jsi?"
On odpověděl: "Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se."
Bůh mu řekl: "Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?"
Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl."
Proto řekl Hospodin Bůh ženě: "Cos to učinila?" Žena odpověděla: "Had mě podvedl a já jsem jedla."
I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach.
Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."
Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých.

Žalm: Zl 98(97)

Žalm. Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci, zvítězil svou pravicí, svou svatou paží!
Hospodin dal poznat svoji spásu, zjevil před očima pronárodů svoji spravedlnost,
na své milosrdenství se rozpomenul, na svou věrnost domu Izraele. Spatřily všechny dálavy země spásu našeho Boha.
Hlahol Hospodinu, celá země, dejte se do plesu, pějte žalmy,
pějte Hospodinu žalmy při citaře, při citaře nechť zazvučí žalmy;
s doprovodem trub a polnic hlaholte před Hospodinem Králem!
Ať se moře s tím, co je v něm, rozburácí, svět i ti, kdo na něm sídlí,
dlaněmi nechť zatleskají řeky, s nimi ať plesají hory
vstříc Hospodinu, že přichází, aby soudil zemi. On bude soudit svět spravedlivě a národy podle práva.

2. čtení: Ef 1,3-6.11-12

Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nás v Kristu obdařil vším duchovním požehnáním nebeských darů;
v něm nás již před stvořením světa vyvolil, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří.
Ve své lásce nás předem určil, abychom rozhodnutím jeho dobroty byli skrze Ježíše Krista přijati za syny
a chválili slávu jeho milosti, kterou nám udělil ve svém Nejmilejším.
On je ten, v němž se nám od Boha, jenž všechno působí rozhodnutím své vůle, dostalo podílu na předem daném poslání,
abychom my, kteří jsme na Krista upnuli svou naději, stali se chválou jeho slávy.

Evangelium: Lk 1,26-38

Když byla Alžběta v šestém měsíci, byl anděl Gabriel poslán od Boha do Galilejského města, které se jmenuje Nazaret,
k panně zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria.
Přistoupil k ní a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou."
Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená.
Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost u Boha.
Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.
Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.
Na věky bude kralovat na rodem Jákobovým a jeho království nebude konce."
Maria řekla andělovi: "Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?"
Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.
Hle, i tvá příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a již je v šestém měsíci, ač se o ní říkalo, že je neplodná.
Neboť `u Boha není nic nemožného´."
Maria řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." Anděl pak od ní odešel.