Ježíš


Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha;
1 J 5,1

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Zpět na úvodní stranu

Odpustila jsem svému otci

Pavla Genzerová

Před sedmi lety jsem prožila jednu modlitbu za uzdravení (prosila jsem tehdy za uzdravení častých bolestí hlavy a zbavení úzkosti), po níž mi bylo dáno pochopit, že můj problém spočívá v dětství, konkrétně v neuzdraveném vztahu s mým zemřelým tátou. Odpustila jsem svému otci
   Rozhodla jsem se podělit o jednu osobní zkušenost. Vlastně je to svědectví o tom, že i v dnešní době Bůh činí velké zázraky.
   Před sedmi lety jsem prožila jednu modlitbu za uzdravení (prosila jsem tehdy za uzdravení častých bolestí hlavy a zbavení úzkosti), po níž mi bylo dáno pochopit, že můj problém spočívá v dětství, konkrétně v neuzdraveném vztahu s mým zemřelým tátou (zemřel před 16 lety). Do svých 34 let jsem negativní vzpomínky na dětství a dospívání pohřbila v sobě a nikdy jsem se už nechtěla k minulosti vracet a s nikým jsem o tom ani nemluvila. Zdravotní potíže psychosomatického rázu mne ale donutily. Pochopila jsem, že potřebuji tento vztah usmířit, vynést znovu na světlo a uzdravit. Odpuštění je proces, mnohdy těžký, nenastává ze dne na den a já se modlila, aby mi Bůh v tomto pomáhal. A On mne zavedl do terapeutické skupiny, kde jsem se dva roky intenzivně zabývala „terapií smíření“. První rok jsem pracovala hlavně na vztahu s mým tátou.
   Po půlroční terapii jsem přestala mít negativní sny o mém otci a začaly vesměs pozitivní. V té době jsem nemohla vydržet s fotkou mého táty, dívat se na něj, natož mluvit s ním. Měla jsem z něj pořád strach (choval se k nám dětem i k mamince hodně diktátorsky a já se ho bála). Pomáhala mi jenom modlitba, která mě chránila.
   Odpuštění a smíření s tátou jsem si prožila v loni na jaře při Velikonoční vigilii v katolickém kostele. Během bohoslužby (bylo to krátce před křtem přítomných katechumenů, kdy jsme prosili o Ducha sv. a očistu našich duší) jsem uviděla před sebou v lavici pána, který stál zády ke mně a velmi mi připomněl postavou mého tátu. Najednou jsem pocítila k mému vlastnímu otci velkou lásku a touhu odpustit mu vše a konečně náš vztah očistit. Už jsem necítila vůči němu strach, hněv, zlobu, nenávist ani ukřivděnost. Prožívala jsem v tu chvíli hluboký pokoj. Jsem Bohu velmi vděčná za tuto milost, která mi byla dána.
   Několik dní na to jsem měla krásný živý sen o tátovi. Zdálo se mi v noci, že táta přišel k nám na zahradu, kde seděli moji příbuzní a já, a vyzařoval z něj pokoj a radost. Vypadal moc hezky. Byl takový, jakého jsem ho neznala za pozemského života, nebála jsem se ho, naopak jsem ho ráda viděla. Táta obešel celou zahradu a odcházel pryč. Já jsem za ním běžela a volala: „Táto, já jsem ti odpustila!“ Táta se otočil a krásně se na mne podíval, přivřel oči, jakoby říkal: „Já vím, už všechno vím!“ A v tomto gestu mi řekl všechno, nemluvil, ale já jsem všechno pochopila. Cítila jsem radost a mír v duši. Pak na mne mlčky ukázal prstem a dal ruku v pěst a já pochopila, že mi říká: „Držím Ti palce!“ A pak zmizel. Přišlo mi to, jako by se přišel rozloučit, snad konečně mohl odejít k Bohu.
   Před půl rokem mi dal Bůh prožít ještě jednu skutečnost. Stalo se to opět po modlitbě za uzdravení a po svátosti smíření. V jedné knize jsem byla oslovena příběhem muže, který požil podobně těžký vztah se svým otcem. Napadlo mne, po roce a půl, vytáhnout znovu tátovu fotku, abych zjistila, co k němu cítím. Překvapilo mne, že jsem neměla ten strach, vydržela jsem se dívat na jeho fotku a povídat si s ním (napsala jsem mu tehdy desetistránkový dopis, ve kterém jsem se mj. vypsala ze všech negativních emocí, které jsem dlouhá léta v sobě potlačovala). Dokonce jsem byla schopná požádat tátu o požehnání. (Už dříve jsem tátu také prosila o odpuštění za vše, čím jsem ho já zranila.) Pak jsem vložila fotku do Bible, přiložila ji na srdce a objala ji. Představila jsem si při tom, že objímám svého tátu a on objímal mne. A vedle nás stál Ježíš a objal nás oba dva a byl šťastný. Já se též cítila šťastná. Pak jsem viděla sebe, jak mne Ježíš drží v náručí a chová mne jako malé miminko. Bylo mi s Ním moc dobře. Prosila jsem Ježíše, aby mi častěji dával toto prožít, aby se rána, která ještě zůstala v mém srdci, úplně zahojila.
   Chovám teď v srdci velkou radost a pokoj ve vztahu k mému tátovi. Je to hodně osobní věc, ale já toto svědectví píši, abych mohla vzdát veřejně čest a chválu našemu Bohu, protože je velký a činí velké věci.
   Ještě dnes žasnu nad tím, jak velký pozitivní posun nastal v mém vztahu k tátovi. Kdybych to sama neprožila, nevěřila bych, že je to možné. Velmi mne to osvobodilo.
    Chvála tobě, Pane!
                                                                           Pavla Genzerová, leden 2011

Zobrazeno 7691x od 03. 02. 2011
Zpět na úvodní stranu

Hodnoceno 242x, aktuálně 3.33 bodů

Jak Tě svědectví oslovilo? 0 1 2 3 4 5  (5 = nejvíce)
Chcete-li sponzorovat překlad svědectví
"Odpustila jsem svému otci"
z češtiny do...
  Cena za překlad Můžete zde:
...angličtiny 450,-Kč Sponzorovat
...němčiny 450,-Kč Sponzorovat
Proč sponzorovat překlady? Jak sponzorovat překlady?
Kategorie
Ostatní (138)
Kurz Filip (53)
Uzdravení fyzické (44)
Okultismus (28)
Obrácení (143)
Povzbuzení víry (149)
Vyslyšení modlitby (90)
Boží zásah (184)
Uzdravení vztahů v manželství (13)
Katolické svědectví (54)
Uzdravení vztahů mezi lidmi (19)
Dary Ducha svatého (49)
Osobní zkušenost s Boží láskou (163)
Slovensky (33)
Uzdravení vnitřní (27)
Uzdravení z alkoholismu (11)
Satanismus a jeho projevy (15)
Osvobození z drogové závislosti (11)
Uzdravení z nenávisti vůči lidem (4)
Desátek a požehnání v hmotné oblasti (7)
Uzdravení z depresí (15)
Kurz Alfa (15)

Pro přidávání diskuzních příspěvků se musíte přihlásit.

Diskuze ke svědectví