Ježíš


Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř položí svůj život za ovce.
Jan 10,11

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Zpět na úvodní stranu

Od drog a alkoholu ke Kristu Ježíši...

Marek Dvořák

... a já jsem měl víc než kdy jindy chuť se opít a dát si drogu. Ta touha byla silnější než já, tak jsem si tak v duchu řekl: "Bože jestli jsi, jestli opravdu jsi, pomoz mi prosím. Zbav mě prosím od toho Zlého, co mi už jedenáct let ničí život." A Bůh tak učinil... Od drog a alkoholu ke Kristu Ježíši...

   Rád bych se s vámi podělil o můj životní příběh a láskyplné setkání s Bohem.

   Mí rodiče se rozvedli, když mi bylo pět let. Celá moje rodina byla nevěřící, má matka se pak ještě dvakrát vdala, ale měla problémy s alkoholem. Později jsem se dozvěděl, že už i s mým vlastním otcem. To byl taky jeden z hlavních důvodu jejich rozvodu. Musím se přiznat, že mě to dlouho trápilo, hodně jsem to jako dítě prožíval, což se promítalo do všech oblastí mého života. Mámin poslední manžel měl a má problémy s alkoholem, takže spolu s mámou pili.

   Když mi bylo 13 let, začal jsem kouřit a pít alkohol. Dělalo mi dobře být jakoby v jiném světě, neřešit to bolení tu prázdnotu, která ve mě od dětství byla. Pil jsem každý den i ve škole. Chodil jsem do 8. třídy a alkohol se mi stal nejlepším přítelem. Když mi bylo 14-15 let, poznal jsem takovou partu lidí starších asi o 5 let. Jednou mě vzali sebou do Ostravy na mejdan. Nevěděl jsem co se tam bude dít, jen mi řekli, že se nemám bát, že něco zažiju. Namíchali pervitin do stříkačky a píchli mi do ruky dávku. Úplně to zatřáslo mým světem. Mejdany trvaly asi tři týdny. Bylo to o letních prázdninách. Domů jsem se vrátil a měl jsem úplně modré ruce od injekcí. U nás doma se hodně pilo, ale nešlo si nevšimnout, že spím dva dny v kuse a mám rozpíchané ruce. Tak to se mnou šlo další dva roky … alkohol, marihuana a pervitin.

   V sedmnácti jsem odjel do Opavy na léčení a do toho mi hrozil soud za krádeže, výrobu a distribuci omamných látek. Léčbu jsem celou absolvoval a soud dopadl dobře. Přihlédli na to, že se léčím a předtím jsem nebyl trestaný. Po léčení jsem se vrátil domů a celý rok jsem se snažil, ale doma se pořád pilo. Po roce jsem se znovu napil a pak až do mých 27 let vždy po třech měsících jsem do toho znovu a znovu padal a nedokázal jsem žít normální život. Rodina mě za to odsuzovala a já to nezvládal. Tři měsíce jsem nevypil ani kapku alkoholu, ale po nějaké době, když už to vypadalo, že to zvládnu, vždy jsem spadl. Měl jsem strach z toho být šťastný. Jako malý kluk jsem chtěl, aby má matka nepila a byla aspoň rok jako jiné matky. Vydržela vždy jen asi dva, nebo tři měsíce být vzornou matkou. Měl jsem vypráno, vyžehleno, ale pak do toho znova spadla. Z toho ten strach ze štěstí.

   V mých 27 letech jsem potkal mou přítelkyni Míšu i ona si se mnou musela projít zklamáním. Nikdy nepoznala svého otce, byl nějakou dobu ve vězení, ale po letech se ji ozval, a když k nám přišel, povídal ji o Bohu. Pak mě párkrát vzal do kostela. V té době byla moje přítelkyně těhotná a bylo to asi nejhorší období, které se mnou zažila. Píchal jsem si takové dávky, že se někdy ptám jak to, že jsem ještě tady. Nechal jsem ji doma samotnou bez peněz i jídla třeba i týden, kradl jsem, abych měl na drogy. Okradl jsem i mámu své přítelkyně. Bylo to období temna.

   Několikrát se mi stalo, že jsem šel kolem kostela nadrogovaný a uviděl Ježíše na kříži a něco ve mě zamrazilo, jako by mě něco volalo. Nevěděl jsem proč, ale už od dětství mě hodně přitahovaly kostely. Když přišel otec přítelkyně a povídal ji o Ježíši, sice tomu v té době nevěřila, ale domluvili se, že by mě zkusili vzít do kostela, souhlasil jsem. V kostele jsem se styděl, všichni kolem mě mi připadali tak svatí a zdvořilí. Přesto jsem docházel dál. Když jsem se loučil u dveří s našim evangelickým farářem, řekl mi, jestli ho nechci někdy navštívit. Souhlasil jsem. Povídal mi o Ježíši. Zajímalo mě to, myslel jsem, že mě už nemůže nic pomoct. Zkoušel jsem různé metody, jako hare krišna, mormony, vše co se dalo, ale o Kristově kříži ne. Začal jsem číst nový zákon, ale pořád jsem se nesetkal s Kristem. Po nějaké době si mě ďábel znovu našel a já jsem měl víc než kdy jindy chuť se opít a dát si drogu. Ta touha byla silnější než já, tak jsem si tak v duchu řekl: "Bože jestli jsi, jestli opravdu jsi, pomoz mi prosím. Zbav mě prosím od toho Zlého, co mi už jedenáct let ničí život." A Bůh tak učinil. Žádné touhy nic, pokoj v duši, láskyplně mě pohladil po tváři a já cítil, že mě má někdo moc rád a že mě nikdy neopustí. Teď když přijde jakákoliv myšlenka toho Zlého, vždy jen zopakuju: "Otče, zbav mne prosím od zlého." A je to pryč. Za jedenáct let mi nikdo a nic nepomohlo. Pomohl mi až ten, který mě stvořil a já mu za to vždy budu děkovat a chválit ho. Je to již 7 let co jsem uvěřil, oženil jsem se s ženou svého života, která se mnou tolik vytrpěla. Když viděla, jak mi Pán Ježíš mění život, také uvěřila a dala se pokřtít. Bůh nás provází, dal nám krásně tři děti, vede naše kroky, vše mu svěřujeme a On vyslýchá naše prosby. Držím se Ježíše jako klíště. On mi zachránil život, miluji Ho z celého svého srdce, bez Něj bych byl již dávno mrtev nebo ve vězení.

   Chvála a sláva Jemu.

   S láskou, Marek Dvořák.

Zobrazeno 182x od 12. 09. 2017
Zpět na úvodní stranu

Hodnoceno 4x, aktuálně 5 bodů

Jak Tě svědectví oslovilo? 0 1 2 3 4 5  (5 = nejvíce)
Kategorie
Ostatní (138)
Kurz Filip (53)
Uzdravení fyzické (43)
Okultismus (27)
Obrácení (142)
Povzbuzení víry (147)
Vyslyšení modlitby (88)
Boží zásah (183)
Uzdravení vztahů v manželství (13)
Katolické svědectví (52)
Uzdravení vztahů mezi lidmi (18)
Dary Ducha svatého (48)
Osobní zkušenost s Boží láskou (162)
Slovensky (33)
Uzdravení vnitřní (27)
Uzdravení z alkoholismu (10)
Satanismus a jeho projevy (15)
Osvobození z drogové závislosti (10)
Uzdravení z nenávisti vůči lidem (4)
Desátek a požehnání v hmotné oblasti (7)
Uzdravení z depresí (15)
Kurz Alfa (15)

Pro přidávání diskuzních příspěvků se musíte přihlásit.

Diskuze ke svědectví