Ježíš

Zpět na úvodní stranu

Kytka

Alena Dvorská

A ona mě dovedla k autu, otevřela dveře a tam byl kbelík plný krásných zářivě žlutých narcisů úplně stejných, jako jsem den předtím věnovala sestřičce. Byla jsem v úžase nad tím, co se stalo.

V sobotu 22.4. jsme v rámci kurzu Alfa měli víkendové setkání na Velehradě a v souvislosti s tím bych se s Vámi ráda podělila o to, co se mi přihodilo. Nebudu psát o velkých duchovních zážitcích, kterých jsme tam jistě prožili všichni hodně, ale budu psát o „obyčejné“ kytce, jak už napovídá nadpis.

Abychom to tam měli hezké, vzala jsem s sebou kytku žlutých narcisů. Byla celou dobu na stole v místnosti, kde jsme strávili celý den, a když jsme balili, povídá Ludvík: „Dej tu kytku sestřičkám“. “Ale Vojta má zítra svátek a já jsem ji chtěla pro něho,“ povídám. Ale pak mě to mrzelo a říkám si, však já zítra nějakou kytku Vojtovi koupím. Sestřičky budou mít radost.

Tak stojím na chodbě s kytkou a teď nevím, jak sestřičkám kytku doručit, protože mezitím všichni někam zmizeli. A tu najedou přede mnou stojí sestřička Josefa - učiněný anděl. Tak jsem jí kytku s velkou radostí předala a Josefka zářila štěstím stejně jako ta zlatá kytka.

Na druhý den, v neděli, hned jak jsem se vzbudila, vzpomněla jsem si na kytku. Ještě mě hřála vzpomínka na krásný Josefčin úsměv a věděla jsem, že jsem udělala dobře. Nejdřív jsem přemýšlela, že pojedu koupit kytku na Hypernovu. Ale pak jsem si uvědomila, že moje milá přítelkyně Jarmilka, která s láskou pečuje o svoji zahrádku, by mně mohla pomoct, a říkala jsem si, že jí co nejdřív zavolám a poprosím, jestli něco na zahrádce nemá. Ještě jsem ani nestačila zatelefonovat, když tu najednou někdo v 7,30 hod. zvoní u našeho domu. Říkám si: „Pane, jestli to bude Jarmilka a nese mi kytku, tak to bude od Tebe.“ Nahlédnu ven z okna a venku opravdu stojí Jarmilka. Byla jsem z toho velmi překvapená. Ale dál vedu svou: „Ale Pane, kde má tu kytku?“ … Tak jsem seběhla dolů za ní a ona mi říká: „Jedeme na osmou na mši k Mořici“. Hned jsem jí prozradila, že na ni od rána myslím a že jsem ji chtěla poprosit, jestli nemá na zahradě nějakou malou kytku pro našeho Vojtíška. A ona mě dovedla k autu, otevřela dveře a tam byl kbelík plný krásných zářivě žlutých narcisů úplně stejných, jako jsem den předtím věnovala sestřičce. Byla jsem v úžase nad tím, co se stalo.

A hned jsem si řekla, jak úžasně krásného a nepředstavitelně dobrého Boha máme.

Jak nám umí projevit svou lásku, a když se stará o takové „malé“ věci v našem životě, cožpak by se nepostaral o ty skutečně podstatné?

Prožili jste také někdy takový dotek Boží Lásky? Řekněte o tom druhým nebo napište o tom. A také nezapomeňme za to našeho Boha stále chválit a děkovat Mu.

Alena Dvorská, Kroměříž, duben 2006

Zobrazeno 2922x od 08. 05. 2006
Zpět na úvodní stranu

Hodnoceno 187x, aktuálně 2.81 bodů

Jak Tě svědectví oslovilo? 0 1 2 3 4 5  (5 = nejvíce)

Sponzor překladu
Společenství pro Ježíše Kroměříž Bozipratele@kromeriz.cz

Kategorie
Ostatní (123) Kurz Filip (52) Uzdravení fyzické (38) Okultismus (23) Obrácení (130) Povzbuzení víry (122) Vyslyšení modlitby (67) Boží zásah (160) Uzdravení vztahů v manželství (12) Katolické svědectví (44) Uzdravení vztahů mezi lidmi (15)	Dary Ducha svatého (38) Osobní zkušenost s Boží láskou (137) Slovensky (27) Uzdravení vnitřní (20) Uzdravení z alkoholismu (8) Satanismus a jeho projevy (12) Osvobození z drogové závislosti (9) Uzdravení z nenávisti vůči lidem (4) Desátek a požehnání v hmotné oblasti (5) Uzdravení z depresí (9) Kurz Alfa (11)