Zpět na úvodní stranu
Nalezení smyslu života s Bohem
Richard Klíma
S dívkami jsem si prožil snad vše – chodit s krásnými dívkami, mít každý týden jinou holku, chodit se dvěma současně, no vše. Byl jsem tím už známý. Samozřejmě, že mě to vůbec nebralo, zdržovat se nějakým modlením.
Ale abych už začal - Ježíšův plán se mnou začal asi v mých 16 letech, kdy jsem se už začínal koukat po holkách. A nevím proč, ale asi i rodiče na mě měli takový vliv a říkali mi, že za budoucí partnerku se mám modlit. Samozřejmě, že mě to vůbec nebralo, zdržovat se nějakým modlením. Kdoví jakou mi Pán Bůh vybere a kdesi cosi. Ale nakonec, že to zkusím. Jako řeknu vám, modlit jsem se vůbec neuměl, jen jsem něco odříkal a dobré, hotovka.
No, každopádně má první modlitba za tuto věc byla: „Pane Bože, dej mi hezkou holku.“ Modlitba absolutně neupřímná a s velice „inteligentním“ obsahem, jen abych mohl frajeřit, ale splnila se. Bůh mi mou prosbu splnil (ale jen proto, abych si nabil kokos, za což sem byl nakonec rád), začal jsem chodit s krásnou holkou, ale to, že byla hezká, byla její jediná dobrá „vlastnost“- podváděla mě na každém rohu, pila, kouřila atd. Takže asi za měsíc jasný konec. No, ale ani toto jasné poučení mě od Pána Boha nezastavilo. S dívkami jsem si prožil snad vše – chodit s krásnými dívkami, mít každý týden jinou holku, chodit se dvěma současně, no vše L. Byl jsem tím už známý L . Věřím, že Pán Bůh to tak zařídil, aby mi šla každá holka pod ruku, abych neměl nouzi, mohl jsem mít každou holku, na kterou se podívám a stačily i dva týdny a už jsme spolu chodili. Nemyslím si o sobě, že jsem hezký, že mám takové ty vlastnosti lamačů dívčích srdcí, nic z toho. Ale ve zpětném pohledu vím, že to tak Pán Bůh zařídil.
Mí rodiče nevěděli, že jsem takový a jaké dělám věci. Toto období pro mě bylo samozřejmě na jednu stranu dobré, ale na druhou stranu jsem začínal pociťovat, jak jsem hříšný, jak to, co dělám, je špatné. Viděl jsem ve sboru, jak jsou všichni laskaví, hodní a tak dál. A já si jen v sobotu ve sborečku hraji na velkého svatouška, no začalo mi být všelijak. A už i ty holky mě přestaly bavit – stálé oblbování a takové věci. Ale stejně jsem Pána Boha stále v srdci neměl, a ani mi nechyběl.
Ale na začátku prázdnin roku 2007 přišla moje první trochu upřímnější modlitba (když jsem viděl, jak modlitby ve sboru pomáhají, tak jsem si řekl, že mi to neuškodí, když se pomodlím a budu přemýšlet nad tím, za co se modlím). Řekl jsem si: „Pane Bože zkusím to – dej mi holku, kterou ty mi vybereš!“ Modlitba stále ne moc upřímná, ale splnila se. V půlce prázdnin jsem jel na jeden křesťanský tábor na Slovensko. A den před tím jsme přespávali u jedné rodiny, ještě než pojedeme přímo na místo tábora. A v té rodině byla taky jedna holka, řeknu vám, tak hezkou holku jsem dlouho do té doby neviděl, a i za tu chvíli, co jsem ji měl možnost poznat, jsem viděl její jedinečnou povahu a jak žije s Bohem, pokřtěná a další věci, ale tak nechtěl jsem to moc hrotit – je ze Slovenska, to bude složité, neznám ji atd. No ale na druhou stranu jsem cítil, že by to mohla být ta holka, kterou pro mě Pán Bůh má. Celý den jsme si povídali, úžasně jsme si rozuměli, oba úplně hotoví z toho druhého. Já jsem tu holku nikdy v životě před tím neviděl, ten den jsem teprve zjistil jak se jmenuje a už večer první pusa, a na druhý den jsme už mohli říct – ano, chodíme spolu, hotová věc.
Já vím, zní to strašně, ale bylo to tak. Prožil jsem s ní týden na táboře, všechno úžasné, žádný problém. Bydlí kousek od českých hranic, blízko tam máme chalupu, takže vše bylo krásně naplánované, viděl jsem v tom Boží cestu, ale stejně jsem mu za to vůbec nepoděkoval ani jednou modlitbou, prostě nic. Týden skončil, jelo se domů, rodiče trochu v šoku, ale taky v pohodě.
Ale potom přišel osudový okamžik – na konci prázdnin jsem byl na poslední dovolené a poslední noc se stala taková věc, že jsem svoji holku podvedl s jinou, kterou jsem už dlouho moc chtěl. Nešlo ani o to co jsme dělali, ale o tu myšlenku. Ale zvláštní že v tu chvíli jsem necítil, že bych dělal něco špatného. Dovolená skončila, moje holka se nic nedoví, v pohodě. Ale v tu ránu to začalo – Pán Bůh to tak zařídil, abychom se na druhý den rozešli! To, že jsem jí podvedl dodnes neví, ale rozešli jsme se kvůli úplně banální věci, které by se každý zasmál. Šlo vidět a bylo to jasné jako pár facek, že chce někdo „třetí“, abychom se rozešli. Takovou hádku jsem v životě nezažil a v tu chvíli, kdy ona mi na ICQ napsala poslední větu – vážně, je koniec… v tu chvíli na mě spadl hněv Hospodinův – tak neskutečnou bolest v srdci si neumí nikdo představit pokud to neprožije. Byla to tak nepředstavitelná bolest, že kdybych měl po ruce nůž, tak si ho vrazím do srdce a ani vteřinu neváhám. Jako bych vrazil Bohu kudlu do krku. On mi dal úžasnou holku a já ji odkopl L. Bůh vše tak zařídil, abych se trápil co nejvíc to jde. Jasné, rozešel jsem se už kolikrát, ale teď to bylo úplně jiné.
Rodiče nepochopili můj stav, kamarádi mě taky opustili. Ty dny jsem byl úplně na dně, nedělal jsem nic jiného, než jen brečel, bil doslova hlavou o zeď, koukal do zdi a jen přežíval. Ale začal jsem alespoň chodit do posilovny (vybít tu bolest do činek, rozervat svaly a ulevit si). A chodil jsem tam s jedním klukem, který je věřící a opravdu žije s Bohem. Řekl mi: „Ty Richi, ty jsi úplně mimo, tobě může pomoct už jen Pán Ježíš.“ A já jsem si v duchu říkal: „Hmm, tak díky no, Bůh mi jen zničil život, je ze mě to, co ze mě je, úplná troska a budu se ho ještě doprošovat, to určitě…“ Ale když jsem se měl tak špatně, vrtalo mi to hlavou pořád víc.
A jednou jsem jel na kole do parku, že jen tak posedím. A začal jsem vzpomínat na ten můj život, co všechno zlé jsem udělal, cítil jsem se jak nějaký „nabouchaný“ obr, obalený jen kamením, špínou, hříchem a bahnem a při každém kroku jsem cítil bolest a vše špatné, co jsem udělal. A v tu chvíli jsem si poprvé a opravdově uvědomil, že mi může pomoci a opět mě přijmout jedině Ježíš! Vyznal jsem vše, o čem jsem věděl, že jsem za ten svůj život udělal zlé, řekl jsem mu vše, co mě tíží, jak mě mrzí, co jsem udělal té dívce ze Slovenska a poprvé jsem upřímně poprosil : „PANE JEŽÍŠI, JESTLI MŮŽEŠ ODPUSŤ MI, JÁ CHCI JÍT ZA TEBOU!“ Postavil jsem se z lavičky a uslyšel Ježíšův hlas: „NEBOJ SE, JÁ BUDU S TEBOU!“ V tu chvíli ze mě úplně všechno bahno, hřích, vina spadlo a já se cítil jako malé dítě, úplně čisté, znovuzrozené. V tu chvíli sem pustil Boha do svého srdce. A začal můj nový život! Já žiji s Ježíšem, nemůžu bez něj být ani minutu, a stále se ho držím.
Vztahy se začaly řešit, poznávám Boha víc a víc a je to krásný život. Ne ten, co jsem prožíval obklopený dívkami. U Boha je to pravé štěstí, ne tady na zemi! Mně nedělá problém otevřít Bibli uprostřed hodiny ve škole a číst si, ležet hodiny ve čtení Bible, vykládat o Bohu každému, koho potkám a prostě ŽÍT S JEŽÍŠEM!!! Mohl jsem poznat Boha skrze moji holčičku ze Slovenska, která měla tak blízko Pánu Bohu a přivedla by mě k němu, ale já si vybral poznaní Ježíše cestou utrpení a jsem za to také vděčný. Každému bych přál poznat Boha pokud je ještě nerozhodný, protože Bůh je opravdu láska! To, jaké zázraky mi ukazuje v mém životě, je neskutečné. A děkuji za každý den, že mě Bůh přijal k sobě, když jsem odkopl to, co mi ze své lásky dal. Děkuji Bohu za to že byl ke mně tak milostivý.
Richard Klíma, březen 2008
Zobrazeno 2716x od 17. 03. 2008
Zpět na úvodní stranu
Hodnoceno 200x, aktuálně 2.8 bodů
Jak Tě svědectví oslovilo?
0
1
2
3
4
5
(5 = nejvíce)
| Sponzor překladu |
Společenství pro Ježíše Kroměříž
Bozipratele@kromeriz.cz
|
Pro přidávání diskuzních příspěvků se musíte přihlásit.
Diskuze ke svědectví