Ježíš


Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha;
1 J 5,1

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Zpět na úvodní stranu

Ježíšovo světlo překoná každou temnotu

Marie Říhová

Věděla jsem,že Ježíš je moje jediná naděje Ježíšovo světlo překoná každou temnotu

Už jako malé dítě jsem věděla, že Bůh existuje a že jeho syn Ježíš Kristus žije. Bylo tak snadné věřit tak jsem se k Bohu modlila a volala jsem k němu, když jsem měla strach, aby byl se mnou. Nikdy mě ale nenapadlo, že Bůh může žít i v mém životě a vstoupit do mého srdce. Když jsem byla starší, má víra nebyla tak silná jako v dětství, ale přesto jsem si vždy byla jistá, že Bůh žije. Bylo mi 17 a já jsem navštívila církev Bratrskou v Táboře,celé roky jsem chodila kolem a nikdy předtím mě nenapadlo se tam podívat,na štěstí mě tam zavedl kamarád a já jsem se mohla seznámit s lidmi,kteří tam chodí. Začala jsem chodit na bohoslužby,které byly obohacující a příjemné. Slýchala jsem o tom, jak Bůh mění lidské životy a lidi ho přijímají do svých srdcí,když vyznám,že Ježíš Kristus je můj pán a Spasitel a vyznám mu své hříchy,on opravdu přijde a bude se mnou žít v každodenním životě. Myslela jsem si o sobě, že nemám žádné chyby a už vůbec ne hříchy, Já že mám hřích ? Já že nežiju v dokonalosti? A ten den jsem řekla motlitbu: “Pane, ukaž mi můj hřích, ukaž mi, že nejsem dokonalá, ať to můžu pochopit, amen“. A opravdu, to poznání hříchu přišlo. Cítila jsem lítost, cítila jsem Boží přítomnost a uvědomovala jsem si , jak tu Lásku, kterou vléval do mého srdce tu si nezasloužím. Vedle toho, že jsem zhřešila, rozhodla jsem se, že mu ten hřích vyznám a prosila jsem v slzách a v lítosti sama nad sebou za odpuštění. Poté jsem prožívala období, kdy jsem chtěla přijmout Ježíše jako svého Pána a Spasitele ale něco mi v tom bránilo. Ale Bůh si mě k sobě přitáhl neuvěřitelným způsobem. Byla půlka února roku 2012 a já jsem se rozhodla změnit školu, učitelé znají moji silnou vůli, snahu a ctižádost, když jsem přešla, stalo se něco, co jsem si nedokázala nijak vysvětlit. Nebyla jsem schopná se soustředit, vnímat výklad, nebyla jsem najednou schopná projevit snahu a touhu po vzdělání, něco bylo špatně, připadala jsem si, jako kdybych se dotýkala jen svého dna v sobě. Tma, tma, žádné sny , touhy, vůle, která mě vždy hnala dopředu za nějakým cílem byla pryč, všechno to zmizelo. Nemohla jsem to v sobě najít, ztratila jsem i chuť do života, přestala jsem se z ničeho nic těšit na následující dny, probouzela jsem se ve stresu, protože se mi vše rozpadalo pod rukama. Ptala jsem se sama sebe „ Co se to děje? Je se mnou něco špatně? Proč nefunguju tak jako vždycky??“ Tento stav nade mnou převládal celých šest měsíců – půl roku. Negativní myšlenky vítězily nad radostí a smíchem a hnaly mě k ještě horším představám, když nemám pro co žít, nemá cenu tady vůbec být, ano přemýšlela jsem o sebevraždě, ale láska od rodiny mi to nedovolila udělat. Můj stav se zhoršil, pociťovala jsem prázdnotu v mém životě, prázdnotu v srdci, nejhorší bylo, že si toho lidi začali všímat. Nikdo mi nedokázal ale pomoci, a pokud se o to někdo snažil, cítila jsem se ještě hůř. Ani psycholožka nedokázala navrátit to, co mi scházelo. Tak jsem se rozhodla obrátit se na Boha, a řekla jsem: „Pane, zachraň mě z té temnoty, ukaž mi tvé světlo“. Ale nestalo se nic… Byl konec školního roku a já se chystala jet na ENGLISH CAMP, věděla jsem úplně jistě, že to je má šance a naděje. Každý den jsem se soustředila na Boha, modlila jsem se k němu neustále, aby přišel do mého života. Lidé, které jsem na English campu poznala, se mnou zůstávali v motlitbách a řeknu vám, že 25.7 2012 přišel ten večer, v srdci jsem cítila, že netoužím po ničem jiném než po Ježíši Kristu!!! Kdybyste jen věděli, že si něco tak dlouho přejete a dnes by se to mohlo stát, co by to bylo? Má odpověď byla jasná. Toužila jsem jen a jen po Bohu. Ten večer jsem měla velikou naději , že mě Ježíš zachrání, !!! Tak dlouho jsem na něj čekala a on opravdu přišel, vstoupil do mého srdce, naplnil mojí prázdnotu, kterou jsem pociťovala. Plakala jsem jak malé dítě a toužebně pozvala Ježíše Krista do svého života. Nikdy jsem si nic nepřála tak, jako tohle. On začal můj život měnit a mění ho každým dnem. Nikdy jsem nebyla šťastnější, než v náruči milosti Boha.

Zobrazeno 5923x od 07. 10. 2012
Zpět na úvodní stranu

Hodnoceno 189x, aktuálně 3.35 bodů

Jak Tě svědectví oslovilo? 0 1 2 3 4 5  (5 = nejvíce)
Kategorie
Ostatní (138)
Kurz Filip (53)
Uzdravení fyzické (43)
Okultismus (27)
Obrácení (141)
Povzbuzení víry (146)
Vyslyšení modlitby (87)
Boží zásah (182)
Uzdravení vztahů v manželství (12)
Katolické svědectví (52)
Uzdravení vztahů mezi lidmi (17)
Dary Ducha svatého (48)
Osobní zkušenost s Boží láskou (161)
Slovensky (33)
Uzdravení vnitřní (27)
Uzdravení z alkoholismu (9)
Satanismus a jeho projevy (15)
Osvobození z drogové závislosti (9)
Uzdravení z nenávisti vůči lidem (4)
Desátek a požehnání v hmotné oblasti (7)
Uzdravení z depresí (15)
Kurz Alfa (15)

Pro přidávání diskuzních příspěvků se musíte přihlásit.

Diskuze ke svědectví