Ježíš


Víme, že jsme z Boha, kdežto celý svět je pod mocí zlého.
1 J 5,19

Přečti si svědectví lidí, kteří
mají osobní zkušenost
s Ježíšem

Zpět na úvodní stranu

Tajemství prosperity

Ludvík Šojdr

Je zde jediný společný důvod, proč se nám v životě nedaří. Proč nežijeme život v plnosti. Proč nám neustále něco chybí. Proč neustále reptáme na svou situaci. Proč nosíme v srdci zášť vůči jiným lidem. Proč jsme chudí, přestože nám všechno
náleží...
Tajemství prosperity

   Prosperita. Úspěšný, plný život v jakékoliv oblasti lidského snažení. Kdo by si to nepřál? Moci si dopřát všechno, co se mi zlíbí. Je to možné? Je vůbec pro člověka správné uvažovat tímto směrem? A je správné takto uvažovat u křesťana? Vyslovit své přání anebo je raději nosit ukryté v srdci a jen tajně si přát, tajně doufat… Kolik lidí, tolik nejrůznějších tužeb, přání…

   Co by sis ty teď, v tomto okamžiku, přál, abys byl šťastný? Kdybys měl možnost jít za Bohem a vyslovit své přání, které ti bude splněno, co by sis právě v tomto okamžiku přál?

   V Bibli je velmi podrobně vypsán příběh dvou bratrů, kteří měli své otevřené i skryté přání. Jistě i oni nosili v srdci představu, že pokud jim jejich přání bude splněno, budou šťastní. Jeden z bratrů své přání vyslovil, a bylo mu splněno, druhý jej nosil pečlivě ukryté v srdci a neodvážil se jej ani vyslovit. Pokusme se společně zamyslet nad důsledky obojího a přitom hledat, co je především správné právě pro můj život. 

   Přečtěme si znovu pozorně ten známý příběh synů a otce z Lukášova evangelia. A to právě z toho pohledu. Budeme v něm hledat tajemství prosperity. Tajemství plného života, který nám Ježíš zaslibuje již tady na Zemi (J 10,10).

   Lukáš 15:11 Řekl také: "Jeden člověk měl dva syny. 12  Ten mladší řekl otci: `Otče, dej mi díl majetku, který na mne připadá.´ On jim rozdělil své jmění. 13  Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpeněžil, odešel do daleké země a tam rozmařilým životem svůj majetek rozházel. 14  A když už všechno utratil, nastal v té zemi veliký hlad a on začal mít nouzi. 15  Šel a uchytil se u jednoho občana té země; ten ho poslal na pole pást vepře. 16  A byl by si chtěl naplnit žaludek slupkami, které žrali vepři, ale ani ty nedostával. 17  Tu šel do sebe a řekl: `Jak mnoho nádeníků u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem!  18  Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. 19  Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; přijmi mne jako jednoho ze svých nádeníků.´ 20  I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. 21  Syn mu řekl: `Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.´ 22  Ale otec rozkázal svým služebníkům: `Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. 23  Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, 24  protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´ A začali se veselit. 25  Starší syn byl právě na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. 26  Zavolal si jednoho ze služebníků a ptal se ho, co to má znamenat. 27  On mu odpověděl: `Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého.´ 28  I rozhněval se a nechtěl jít dovnitř. Otec vyšel a domlouval mu. 29  Ale on odpověděl: `Tolik let už ti sloužím a nikdy jsem neporušil žádný tvůj příkaz; a mně jsi nikdy nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli. 30  Ale když přišel tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění, dal jsi pro něho zabít vykrmené tele.´ 31  On mu řekl: `Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. 32  Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.´"

 

   Nechejme nyní bez povšimnutí příběh mladšího syna, který vidí naplnění svého štěstí v tom, že obdrží svůj dědický podíl a bude si s ním hospodařit. Stejně tak nechejme bez povšimnutí i jednání otce, který je ochoten předat nezralému synu třetinu veškerého majetku (která mu jako druhorozenému náleží) a zaměřme svou pozornost především na  příběh staršího syna.

   Ten se mne před časem, už ani nevím při jaké příležitosti,  nesmírně dotkl. Na něm jsem totiž plně pochopil, kudy vede cesta prosperity, cesta úspěšného, plného života. Velmi často je příběh staršího syna ztotožňován s životem křesťana, který žije poctivě a každodenně se svým nebeským Otcem, zatímco příběh mladšího syna je příběhem člověka, který od Boha odešel a znovu se k němu navrací, přičemž zakouší Jeho nezištnou LÁSKU. Jistě je to správné pochopení tohoto příběhu, stejně jako když někdo vnímá, že v něm žije jak starší, tak i mladší syn. Tedy bratři oba, což je třeba i mé vnímání tohoto podobenství.  

   Pojďme ale k té prosperitě. Možná je pro náš život důležité si uvědomit, že starší syn již žije život, který nám Ježíš zaslibuje – tedy život v plnosti. Podle čeho tak lze soudit? Podívejme se na verš 31: On mu řekl: „Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé.“ Starší syn, který žije neustále se svým otcem, tedy má úplně všechno. V čem je ale problém tohoto syna? On má skutečně všechno, ale on o tom NEVÍ! On má všechno, ale on toho vůbec neužívá! Žije tak, jako by to neměl. To může být moc důležité zjištění pro náš život. Ještě důležitější je ale dopátrat se důvodu proč tomu tak je. Je na vině otec, nebo syn? Podívejme se na verš 12: „On jim rozdělil své jmění.“ Otec tedy rozdělil synům své jmění. A to tak, jak říká židovský zákon. Prvorozený dostal dvojnásobný díl. Tedy starší syn obdržel 2/3 otcova majetku, mladší syn 1/3 otcova majetku. Mladší syn svůj majetek „uchopil“ a prodal. A jak „uchopil“ svůj dvojnásobný díl starší syn? Na to nám nejlépe odpoví verš 29: „.. a mně jsi nikdy nedal ani kůzle..“

   Tedy první problém staršího syna: Nikdy „neuchopil“ svůj majetek, který mu otec předal do vlastnictví. Místo aby zaujal pozici majitele, pracuje na hospodářství stále jako sluha otce (ta výčitka: „..tolik let už ti sloužím…“). Podle všeho svému otci nedůvěřoval, vůbec mu neuvěřil, že to myslí s předáním majetku vážně. Starší syn má tedy ve svém srdci trvale špatný postoj  k veškerému majetku, který spravuje, a tento špatný postoj mu zabraňuje i správně nakládat s věcmi, které mu náleží…

   Starší syn má ale nejen tento špatný postoj. Mezi řádky lze vycítit zášť, kterou starší syn nosí ve svém srdci vůči svému bratru. Dokonce už ho ani nepovažuje za svého bratra, ale za „syna  svého otce“ (v.30). V tom vyjádření je něco velmi hlubokého. Ten šrám v srdci způsobený tím, že si mladší bratr mohl udělat se svým majetkem, co se mu zlíbilo, zatímco on musí stále „poctivě sloužit otci“, je zjitřen a snad i prohlouben další krutou nespravedlností: otec pořádá hostinu, zatímco on ani kůzle… Opět se nabízí oprávněný soud: jaká nespravedlnost!!! Jak otec dokáže zraňovat vlastního syna nadržováním druhému!… Je to ale skutečně nespravedlnost?…

   Co je tedy společným jmenovatelem „vnitřního zranění“ a trvalé životní  nespokojenosti“ staršího bratra (a to i přesto, že obdržel dvojnásobek toho, co mladší bratr!)?

   Je to třetí špatný postoj – a to je postoj ke svému otci. Postoj, který je zapříčiněn tím, že stejně jako jeho mladší bratr, vůbec NEZNÁ svého otce (vždyť otec svým jednáním šokuje jak staršího, tak i vracejícího se mladšího syna). OBA TEDY SPOLEČNĚ NEZNAJÍ JEHO MILUJÍCI SRDCE. NEZNAJÍ JEHO LÁSKU.

Důvod naší vnější i vnitřní bídy.

   Právě to je důvod jejich vnitřní, ale i vnější bídy. Důvod všech nedorozumění, důvod odchodu mladšího syna, důvod, že se nevrací v postoji syna, ale v postoji nádeníka, důvod, že starší syn nenávidí svého bratra, důvod, že vůbec nepřijal dědictví a místo, aby si kdykoliv vzal kůzle a poveselil se s kamarády, má strach o ně říct svému otci…

   Je zde jediný společný důvod, proč se nám v životě nedaří. Proč nežijeme život v plnosti. Proč nám neustále něco chybí. Proč neustále reptáme na svou situaci. Proč nosíme v srdci zášť vůči naším bratřím. Proč jsme chudí, přestože nám všechno náleží. Neznáme OTCE. Neznáme LÁSKU našeho Nebeského Otce.

   Bůh stvořil lidi s různými vlastnostmi, různými schopnostmi, různou přirozeností. Pro každého však platí příslib Ježíše, že přišel, abychom měli život v hojnosti. Duchovní, duševní i fyzické.

   Čím je pro tebe kůzle, které jsi nikdy nedostal, aby ses poveselil se svými přáteli? Co ti právě teď chybí, abys zakusil plnost života? Možná zaměstnání. Možná peníze, větší výplata. Možná bydlení. Nebo rodina, možná velké auto. Možná zdraví. Možná přátelství, možná někdo, kdo ti porozumí.

   Cesta k Tvé prosperitě, k plnosti života ve všech oblastech vede přes poznání OTCE. Jeho LÁSKY. Až vstoupíš do tohoto láskyplného vztahu se svým Otcem, zjistíš, že z tvého srdce zmizela zášť vůči druhým lidem, že pominulo tvé reptání a stěžování si na cokoliv. Na souseda, na farnost, na faráře, na starostu i komunisty.  Až vstoupíš do vztahu se svým nebeským Otcem, vezmeš si svobodně své nejkrásnější kůzle ze svého stáda a poveselíš se se svými kamarády…

   Cesta k životu v plnosti nevede přes sázkové kanceláře, úvěrová oddělení bank, spravedlivý sociální systém, socialismus či kapitalismus, soutěže jak se stát milionářem, výnosné zaměstnání či vysoké společenské postavení… 

   Cesta k prosperitě vede přes POZNÁNÍ Nebeského Otce. Poznání Jeho milujícího srdce, JEHO OSOBNÍ LÁSKY k mé osobě.                      

V Kroměříži, říjen 2004, Ludvík Šojdr

Zobrazeno 20773x od 23. 09. 2004
Zpět na úvodní stranu

Hodnoceno 1538x, aktuálně 3.04 bodů

Jak Tě článek oslovil? 0 1 2 3 4 5  (5 = nejvíce)
Kategorie
Ostatní (32)
Zázraky (1)
Zjevení (1)
O kurzu Filip (1)
Okultismus (5)
Povzbuzení víry (19)
Boží zásah (11)
Uzdravení vztahů mezi lidmi (1)
Dary Ducha svatého (3)
Osobní zkušenost s Boží láskou (12)
Satanismus a jeho projevy (4)

Pro přidávání diskuzních příspěvků se musíte přihlásit.

Diskuze ke článku

Michaela Galanova michaela.galanova@gmail.com
velmi pekny clanok. lebo ako sa hovori, najvacsou chorobou je prazdna penazenka. a clovek by sa aj snazil, na druhej strane ho zastavuje zly pocit, ze je to nespravne, proti bozej voli a pritom boh nam dava vsetko....